Dne 23. 3. byla po více než roční legislativní práci v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR schválena vládní novela nového stavebního zákona, která nyní míří do Senátu. Jaké změny novela přinese ve vztahu s úřady? Na to jsem se zeptali jednoho z autorů nového stavebního zákona JUDr. Aleše Máchy, PhD., vrchního ministerského rady na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. 

„Cílem novely nebylo změnit či popřít výhody, které přináší nový stavební zákona, jako redukce množství povolovacích procesů, ale zejména změna institucionální struktury stavebních úřadů, “ říká Mácha. Nyní platný nový stavební zákon, který měl nabýt plné účinnosti k 1. 7. 2023, počítal se zánikem stavebních úřadů na obcích a krajích a vytvořením zcela nové soustavy stavebních úřadů plně podřízených státu, resp. nově vytvořenému Nejvyššímu stavebnímu úřadu, po vzoru finanční správy nebo správy sociálního zabezpečení. Tato nová soustava státní stavební správy v sobě měla zahrnovat i tzv. dotčené orgány vydávající závazná stanoviska. Dotčenými orgány jsou typicky orgány ochrany životního prostředí jako orgány ochrany přírody a krajiny, vodoprávní úřady, ale jsou jimi také hygienické stanice nebo Hasičský záchranný sbor. Všeho všudy měla vzniknout poměrně robustní soustava stavebních úřadů s několika tisící státních úředníků. 

Vládní koalice již od počátku jako jeden ze svých hlavních cílů deklarovala, že se zasadí o zachování stavebních úřadů na obcích a krajích s tím, že ponechá všechny ostatní pozitivní změny, které nový stavební zákon přinesl.  To například znamená, že zajistí vznik speciálního stavebního úřadu pro velké infrastrukturní stavby, zejména dopravní. 

Nový stavební zákona ve znění schválené novely by měl zachovat stavební úřady na obecní úrovni, avšak počítá se s tím, že stavební úřady na těch nejmenších obcích stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou v závislosti na jejich současné vytíženosti a dostupnosti v území pro občany. Stavebními úřady proto nebudou všechny obecní úřady, ale pouze obecní úřady obcí s rozšířenou působností a dále ty pověřené obecní úřady a obecní úřady, které stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. 

Stavebními úřady v prvním stupni pro vybrané stavby, např. stavby vyžadující posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) nebo velká vodní díla, budou krajské úřady, které také budou plnit funkci odvolacích stavebních úřadů pro rozhodnutí stavebních úřadů na obcích.  

Pro některé druhy staveb vznikne specializovaný stavební úřad 

Pro v zákonem vyjmenované stavby (příloha č. 3 k novému stavebnímu zákonu) bude zřízen tzv. Dopravní a energetický stavební úřad. „Dopravní a energetický stavební úřad nahrazuje Specializovaný a odvolací stavební úřad, se kterým počítal nový stavební zákon v původním znění. Jelikož Dopravní a energetický stavební úřad bude příslušným stavebním úřadem pro primárně stavby dopravní a energetické infrastruktury bude jeho nadřízeným stavebním úřadem Ministerstvo dopravy a Ministerstvo průmyslu a obchodu v závislosti na tom, o jaký typ stavby půjde.“ říká o vzniku nového stavebního úřadu vrchní ministerský rada Mácha. V případě dopravní infrastruktury bude o odvolání rozhodovat Ministerstvo dopravy, v případě energetické infrastruktury Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dopravní a energetický stavební úřad bude také vykonávat funkci odvolacího stavebního úřadu pro krajské úřady v případě, kdy krajské úřady rozhodovaly jako stavební úřady v prvním stupni v případě dopravní nebo energetické infrastruktury (např. silnice I. třídy nebo zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o výkonu menším než 1MW). 

Co bude s Nejvyšším stavebním úřadem? 

Nový stavební zákon počítal se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu jako ústředního správního úřadu ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění. Tento úřad měl všechny tyto kompetence převzít z Ministerstva pro místní rozvoj. Novela nového stavebního zákona tyto kompetence na Ministerstvu pro místní rozvoj ponechává. Ministerstvo pro místní rozvoj tak zůstává ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění, přičemž novela ještě více posiluje jeho metodickou činnost vůči všem stavebním úřadům. Jinými slovy, jediným orgánem příslušným k výkladu nového stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů bude Ministerstvo pro místní rozvoj. 

Soustavu stavebních úřadů také doplňují tzv. jiné stavební úřady, kterými jsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti, které vykonávají působnost stavebního úřadu pro specifické skupiny staveb, jako jsou stavby pro zajištění obrany a bezpečnosti státu a dále stavby věznic. 

Oproti současnému stavu se tak mění zejména to, že bude existovat specializovaný stavební úřad pro významní infrastrukturní stavby, který by měl odstranit problém tzv. systémové podjatosti, který dnes někdy doprovází proces povolování důležitých infrastrukturních staveb. 

Je také nutné zdůraznit, že s novým stavebním zákonem a jeho novelou zanikají tzv. specializované stavební úřady, tedy silniční správní úřady jako stavební úřady pro stavby pozemních komunikací, drah a civilních leteckých staveb a vodoprávní úřady jako stavební úřady pro stavby vodních děl. Podle nové právní úpravy budou všechny tyto stavby povolovat stavební úřady na obcích nebo krajích, případně u velkých staveb Dopravní a energetický stavební úřad. 

Všechny výše uvedené změny by se měl plně projevit s datem nabytí plné účinnosti nového stavebního zákona, se kterou se počítá k 1. 7. 2024. 

V příštím díle si rozebereme, zda zůstal zachován princip “jednoho” razítka.